Čtyři přání
1. Příběh,
který právě teď chystám se vám vyprávět,
A
D
trochu
připomíná svět, kam se velcí nepouští.
Hmi
Emi
Čtyři bratři na
poušti dali stařečkovi pít
A
D
a on jim řek,
že jim vyplní tři přání.
2. Nejdřív
nejstarší si přál: „Dej mi zámek, ať jsem král.“
Druhý boháčem
chtěl být, třetí tisíc dívek mít.
A co přál si
nejmladší? To už se nikdo nedoví,
protože
v pohádkách jsou jen tři přání.
3. Dříve, než
bys okem mžik, stál tu zámek, dívek šik,
rázem stál tu
tváří v tvář boháč, král i otrokář.
A kam se poděl
nejmladší? To už se nikdo nedoví,
protože
v pohádkách jsou jen tři přání.
4. Potom přišla
žízeň zlá a s ní bouře písečná,
rázem stál tu
smrti v tvář boháč, král i otrokář.
Marně prosí,
chtějí pít, vždyť mají vše, co chtěli mít,
a
v pohádkách jsou jen tři přání.
5. Možná, že
zdá se vám teď zas, že příběh dávno smazal čas,
svět se stále
otáčí a tři přání nestačí.
Kdo to říkal? Kdožpak ví, dost možná, že ten nejmladší,
když šel kolem
za čtvrtým přáním.