Čtyři přání

     D                                    G

1. Příběh, který právě teď chystám se vám vyprávět,

 A                                  D

trochu připomíná svět, kam se velcí nepouští.

Hmi                         Emi

Čtyři bratři na poušti dali stařečkovi pít

A                                         D

a on jim řek, že jim vyplní tři přání.

 

2. Nejdřív nejstarší si přál: „Dej mi zámek, ať jsem král.“

Druhý boháčem chtěl být, třetí tisíc dívek mít.

A co přál si nejmladší? To už se nikdo nedoví,

protože v pohádkách jsou jen tři přání.

 

3. Dříve, než bys okem mžik, stál tu zámek, dívek šik,

rázem stál tu tváří v tvář boháč, král i otrokář.

A kam se poděl nejmladší? To už se nikdo nedoví,

protože v pohádkách jsou jen tři přání.

 

4. Potom přišla žízeň zlá a s ní bouře písečná,

rázem stál tu smrti v tvář boháč, král i otrokář.

Marně prosí, chtějí pít, vždyť mají vše, co chtěli mít,

a v pohádkách jsou jen tři přání.

 

5. Možná, že zdá se vám teď zas, že příběh dávno smazal čas,

svět se stále otáčí a tři přání nestačí.

Kdo to říkal? Kdožpak ví, dost možná, že ten nejmladší,

když šel kolem za čtvrtým přáním. 

                                               - 20 -