Vítr to
ví (Bob Dylan/Ivo Fischer)
D G D
1. Míle a míle jsou cest,
které znám,
G A
jdou trávou a úbočím skal.
D
G D
Jsou cesty zpátky a jsou
cesty tam
G A
a já na všech s vámi
jsem stál.
D
G D
Proč ale blátem nás kázaly
vést
G A
a špínou si třísnily šat?
G A D Hmi
REF. To ví snad jen déšť a vítr kolem nás,
G
A D
ten vítr, co začal právě
vát.
2. Míle a míle se táhnou
těch cest
a dál po nich zástupy jdou.
Kříže jsou bílé a lampičky
hvězd
jen váhavě svítí tmou.
Bůh ví, co růží, jež dál
mohly kvést,
spí v hlíně těch práchnivejch cest.
REF. To ví snad jen déšť ...
3. Dejte mi stéblo a já
budu rád,
i stéblo je záchrannej pás.
Dejte mi flétnu a já budu
hrát
a zpívat a ptát se vás,
proč se jen účel tak rád
mění v bič
a proč se jen má člověk
bát.
REF. To ví snad jen déšť ...