Vítr to ví                                       (Bob Dylan/Ivo Fischer)

D        G            D

1. Míle a míle jsou cest, které znám,

 G         A

jdou trávou a úbočím skal.

D              G           D

Jsou cesty zpátky a jsou cesty tam

 G                A

a já na všech s vámi jsem stál.

D          G                D   

Proč ale blátem nás kázaly vést

 G          A

a špínou si třísnily šat?

 G               A        D              Hmi

REF. To ví snad jen déšť a vítr kolem nás,

G         A                D

ten vítr, co začal právě vát.

 

2. Míle a míle se táhnou těch cest 

a dál po nich zástupy jdou.

Kříže jsou bílé a lampičky hvězd

jen váhavě svítí tmou.

Bůh ví, co růží, jež dál mohly kvést,

spí v hlíně těch práchnivejch cest.

 

REF. To ví snad jen déšť ...

 

3. Dejte mi stéblo a já budu rád,

i stéblo je záchrannej pás.

Dejte mi flétnu a já budu hrát

a zpívat a ptát se vás,

proč se jen účel tak rád mění v bič

a proč se jen má člověk bát.

 

REF. To ví snad jen déšť ...

 

                             - 50 -