Jaro (J. Šťáhlavský/T. Linka)
Ami C G Ami
1. My čekali
jaro a zatím přišel mráz,
C G Ami
tak strašlivou zimu
nepoznal nikdo z nás.
C G Ami
Z těžkých černých
mraků se stále sypal sníh
C
G Ami
a vánice sílí
v poryvech ledových.
C
G
REF.
Z chýší dřevo mizí a mouka ubývá,
Dmi
G
do sýpek se raděj už nikdo
nedívá.
C
G
Zvěř z okolních lesů
nám stála u dveří
Dmi G
Ami
a hladoví ptáci přilétli za
zvěří a stále blíž.
2. Jednoho dne
večer, to už jsem skoro spal,
vystrašenej soused na okno zaklepal:
„Můj chlapec doma leží,
v horečkách vyvádí,
do města bych zajel, doktor
snad poradí.“
REF. Půjčil
jsem mu koně a když sedlo zapínal,
dříve než se rozjel, jsem
ho ještě varoval:
„Nejezdi naší zkratkou, je
tam příkrej sráz
a v týhletý bouři tam snadno zlámeš vaz, tak neriskuj.
3. Na to
chmurný ráno dnes nerad vzpomínám,
na tu hroznou chvíli, když
kůň se vrátil sám.
Trvalo to dlouho, než se
vítr utišil,
na sněhový pláně si každej pospíšil.
REF. Jeli jsme
tou zkratkou až k místu, které znám,
kterým bych té noci snad
nejel ani sám.
Pak ho někdo spatřil, jak
leží pod srázem,
krev nám tuhla
v žilách nad tímto obrazem,
já klobouk sňal.
Ami C G Ami
D. Někdy ten,
kdo spěchá, se domů nevrací.